Řadu lidí trápí různé potíže, které úzce souvisí s imunitním systémem. Může se jednat o:
- častý nebo opakovaný výskyt akutních nemocí, kdy je imunita oslabena
- různé druhy alergických reakcí
- poruchy autoimunitního charakteru atd.
Jedná o zdravotní problémy dlouhodobé, mnohdy nazývány jako chronické. Což z pohledu klasické medicíny může znamenat jako nevyléčitelné.
Co všechno tyto pojmy znamenají z pohledu klasické homeopatie? Je možné je nějak ovlivnit či léčit? Co je jejich příčina?
Jakákoliv nemoc a její příznaky jsou projevem vnitřní nerovnováhy organismu a její narušené vnitřní (vitální) síly.
Nebezpečí totiž nespočívá jen v bakteriích a virech, které jsou všude kolem nás, a jak se mnozí domnívají, ale ve vnímavém (oslabeném) organismu vůči těmto vlivům. U zdravého člověka se nemoc nerozvine, i když bude vystaven různým bakteriím. Je to z toho důvodu, že je vůči nim odolný, jeho životní síla je vysoká a vnímavost k těmto nemocem nízká. To se však může kdykoliv změnit…
Záleží na tom, jak odoláváme různým stresům. Je také velmi individuální, do jaké míry nás daný stres ovlivní. Co jednoho „nerozhází“ , druhého „položí“. To znamená, že máme také vnitřní sklon k prožívání určitých stresů a jejich následků. K tomu je podstatná také síla konkrétního stresu.
Působení vlivů, které způsobí to, že nás oslabí a vyčerpají, může být různé. Jak fyzické (např. vážnější viroza, očkování), tak emoční a psychické. Těmito následky je organismus k bakteriím a virům vnímavý a stává se jeho „živnou půdou“.
Chronická nemoc v homeopatii znamená, že jednotlivé potíže (bolesti hlavy, nespavost, časté angíny, náchylnost ke gynekologickým výtokům…) jsou chápány jako projevy vnitřního sklonu vyvíjejícího se od narození do smrti. Teprve je-li tento sklon odstraněn, může se dotyčný uzdravit. Zároveň má vysokou odolnost proti všem druhům onemocnění.
Každá nemoc postupuje hlouběji směrem dovnitř našeho organismu a pokud není správně léčena, má tendenci se neustále zhoršovat.
Akutní příznaky ukazují schopnost organismu bránit se rozvoji chronické nemoci. Podle síly organismu se objeví projevy buď na povrchu organismu nebo hlouběji. Pokud jsou příznaky stále na povrchu a tato síla je stimulována např. homeopatickým lékem (ne však potlačena), je organismus schopen postup směrem dovnitř zastavit a zabránit hlubším, závažnějším projevům nemoci.
Dnešní uspěchaná doba…
Jestliže však životní sílu opakovaně potlačíme např. podáním antibiotik, hormonálních mastí, antipyretik (léků proti horečce), ale i očkováním na fyzické úrovni nebo např. vytěsněním nepříjemných zážitků na psychické úrovni, dosáhneme tak pouze „zaléčení“ těchto vnějších příznaků a časem dojde k přesunu všech příznaků na vnitřní orgány. Jednoduše řečeno, nemoc ve skutečnosti vyléčena nebyla, její příznaky pouze na krátkou dobu zmizely.
To je docela zásadní. Jestli se Vám po určitých lécích uleví, nemusí to znamenat, že jste vyléčení! I když to tak může zpočátku vypadat.
U dospělých to v běžné praxi často vypadá tak, že mnohdy sráží antipyretiky (léky proti horečce) jen mírně zvýšenou teplotu nebo jen když mají pocit, že na ně „něco leze“. Použijí například horký nápoj Coldrex s různou příchutí či jiný, většinou s obsahem látky paracetamol. Tím si „pomohou“ přečkat den v zaměstnání.
Pokud se tak děje často či po několik let, tělo později teplotu ani nedostane. Zabrání se tomu,aby mohlo bojovat s možnou infekcí, která zasáhne organismus a postupem času se může u tohoto člověka rozvinout např. chronický únavový syndrom nebo jakákoliv hlouběji uložená nemoc.
Navíc v této dnešní uspěchané době řada lidí „nemá čas“ se zastavit a své akutní onemocnění „vyležet“, což je poměrně podstatná a velmi důležitá součást v procesu uzdravování. Potřebují rychle potlačit příznaky nemoci. A už vůbec nemají čas na to, aby se zastavili nad tím, co jejich nemoc způsobilo. Raději se nechají nalákat reklamou na použití prostředků pro rychlou úlevu proti horečce, bolesti atd. Může to nějakou dobu takto fungovat, dokud je“ nezastaví“ vážnější potíže. A mnohé ani ty nezastaví….
Proto má tak velký význam zaměřit se na příčinu nemoci, ne pouze na její projevy.
Může být v pořádku, když 1-2x za rok akutně onemocníme s mírným nebo rychlým průběhem. Je to v podstatě obranná reakce našeho imunitního systému a známka toho, že funguje. Příkladem jsou malé děti, které častěji než dospělí mívají vysokou horečku. Díky tomu jejich organismus dokáže bojovat s akutní nemocí. Pokud se však předčasně potlačí antipyretiky (léky proti horečce), tělo tuto možnost ztratí. Předčasně znamená – pokud dostane antipyretika již při zvýšené teplotě nebo když teplotu ještě nemá.
Zde však také narazíme na otázku, jakou teplotu je tedy vhodné srážet?
Záleží totiž, zda srážíme antipyretiky (léky proti horečce) nebo použijeme homeopatický lék.
Z homeopatického pohledu, je potřeba si všímat více projevů, než pouze toho, jak je teplota vysoká. Může se stát, že ačkoliv má dítě teplotu, je v celkově dobrém stavu, hraje si, jí, pije a je veselé. Pak je možné do teploty nezasahovat, pokud stav není dramatický či teplota prudce nestoupá.
Na druhou stranu může mít dítě nižší teplotu, a přesto jeho celkový stav není uspokojivý. Může být bledé, apatické nebo mrzuté. A je potřeba mu ulevit.
Je však přirozenější akutně použít homeopatický lék podobný konkrétním projevům, aby se mohl organismus posílit a přičinu nemoci sám zlikvidovat a antipyretika ponechat stranou pro případ nouze. Tedy v případě, že nepodáte přesný lék, který neuleví potížím.
Pokud se budeme orientovat pouze dle teploty – 38,5°C je tzv. hraniční teplota. To znamená, pokud to není nutné, raději zasahujeme, až pokud je teplota minimálně taková či vyšší. Je to z toho důvodu, abychom dovolili tělu bojovat s nežádoucími vlivy.
V případě, že se akutní onemocnění často vrací, je na místě celková homeopatická konstituční léčba vedená zkušeným homeopatem.
Může však také nastat situace, kdy se akutní nemoc několik let neobjeví. Je to známka dobrého zdraví a velké odolnosti organismu. Na druhou stranu vážně nemocní lidé nemají sílu na to, aby jejich organismus měl akutní projevy boje s běžnou infekcí, a proto se jejich oslabení projeví ve vážné nemoci.
Stává se, že lidé, kteří onemocněli onkologickým onemocněním, poznamenají, že předtím nebyli třeba 20 let nemocní. Proto je pro homeopata důležité mít se i v těchto případech na pozoru, aby danou situaci možného ohrožení zdraví posoudil. To znamená, že se zajímá o genetické faktory, životní styl, psychickou pohodu, osobní anamnézu a různé další vlivy.
Na dlouhodobé poruchy imunitního systému neexistují univerzální homeopatické léky. Vždy je potřeba k dotyčnému přistupovat individuálně. To znamená doporučení vhodného homeopatického léku je možné na základě homeopatického vyšetření, které probíhá formou pohovoru.
Příčin dlouhodobých potíží může být mnoho: působí dědičné vlivy, vnitřní sklon, který se zvýrazní následkem různého potlačení, ale také různá psychická a emoční traumata a v neposlední řadě velmi působí síla našich myšlenek i činů…
Klasická homeopatie léčí u dlouhodobých potíží komplexně celého člověka (jak po stránce tělesné, tak současně po psychické a emoční) individuálním výběrem konstitučního homeopatického léku, který posílí jeho vnitřní sílu a zvýší tak schopnost organismu vyléčit se. Neléčí se jen jednotlivé příznaky, jako u akutních potíží, ale zaměřuje se na příčiny vzniku potíží a tím postupně navrací zdraví.
